Koronavirus. Nenápadné konce virových epidemií.

Jak skočil SARS, MERS nebo španělská chřipka?

Každá pandemie a epidemie jednou skončí – i COVID-19. Tak jako skončily jiné koronavirové nebo chřipkové nemoci, které děsily svět. Třeba SARS, MERS nebo španělská chřipka. Jak v minulosti dopadly epidemie a co s viry stalo?

Pandemie je epidemie velkého rozsahu, která zasáhne víc než jeden kontinent. Historií lidstva jich – stejně jako epidemií – prošlo hodně. Jejich původci mohou být bakteriální, jako třeba u středověkého moru, nebo viroví jako koronavirus, který v současnosti způsobil pandemii onemocnění COVID-19. Kvůli ní u teď všichni sedíme doma a venku se pohybujeme jen s rouškou. Kdy se těchto protiepidemických opatření zbavíme? Těžko říct. Jedna věc by nás ale mohla utěšit – epidemie a pandemie netrvají věčně.

Konec SARS a MERS

COVID-19 není první závažné koronavirové onemocnění, které se objevilo v 21. století. V roce 2002 jsme tu měli SARS – onemocnění dýchacích cest. Jeho původce je blízce příbuzný novému koronaviru, s nímž právě bojujeme. A stejně jako on zřejmě pochází od asijských netopýrů, z nichž se pak přes nějaké další zvíře přenesl na člověka. Postižené země, kterých bylo víc než třicet, nasadily protiepidemická opatření a šíření SARS v roce 2003 zastavily. O rok později se znovu objevil v malém počtu případů, ale od té doby o tomto viru není slyšet. To samé platí o jeho bratranci: Koronaviru, který způsobuje onemocnění plic a ledvin známé jako MERS. V letech 2012 až 2015 řádil na Blízkém východě a v Jižní Koreji, ale od té doby se drží svého původního hostitele – velbloudů, ze kterých “přeskočil” na člověka.

Španělská chřipka: Rychlý konec

Koronaviry také nejsou jediné viry, které se zčistajasna objeví, způsobí pohromu a pak zmizí. Příkladem za všechny je španělská chřipka z let 1918 až 1920 – asi nejhorší pandemie, jaké lidstvo čelilo od středověkých morových ran. Navzdory svému jménu pravděpodobně pocházela také z Asie a vznikla přeskokem z ptáků na člověka. Španělská chřipka udeřila ve třech vlnách, zahubila desítky milionů lidí, a pak, prakticky ze dne na den skončila. Jenže proč?

Stop šíření virů

Faktorů, kvůli kterým epidemie či pandemie skončí, může být několik a mohou se vzájemně prolínat. Prvním jsou protiepidemická opatření. Virus potřebuje hostitele, bez něj se nemůže rozmnožovat. Pokud bráníme přenosu viru mezi lidmi, jeho šíření se sníží a epidemie zmírní. Nebo vznikne vakcína, o což se v případě onemocnění COVID-19 vědci snaží s nesmírnou intenzitou a nebývalou rychlostí. Druhým faktorem je, že i u těch nejhrozivějších nemocí velká část populace nákazu přežije, protože ji její imunitní systém zvládne. Po prodělané nemoci pak lidé mají v krvi protilátky, které je před další nákazou ochrání. A viru tak neustále ubývají hostitelé.

Možná výhoda: Mutující viry

A konečně, třetím faktorem jsou změny samotného viru – mutace jeho dědičného materiálu. Virové nukleové kyseliny mutují ochotně a ačkoli se teoreticky můžeme bát, aby mutací nevzniklo něco ještě horšího, v reálném životě se to moc často nestává. Naopak – postupem času se spíš objevují nové kmeny viru, jejichž nebezpečnost pro hostitele klesá. Je to logické, protože právě takové kmeny viru, které si své hostitele nehubí, mají větší šanci na to, aby se dál šířily v populaci. Takže vytrvejme. Jakkoli je historie pandemií a epidemií strašná, na jejich konci je obvykle virus, který nám prostě zmizí z dohledu. Nebo nezmizí, ale bude způsobovat jen lehké onemocnění a zařadí se mezi původce nepříjemných, ale zcela běžných sezónních viróz.

 

zdroj: ABÍČKO

 

Ohodnoťte příspěvek

5 / 5. 5

Zatím nikdo nehodnotil


'Koronavirus. Nenápadné konce virových epidemií.' nemá žádný komentář

Buďte první, kdo napíše komentář!

Vaše komentáře

Váš email nebude zveřejněn.

Copyright by zdravezdiby.cz 2018-2019  Podmínky - Pravidla